Výletní průvodce – Jihomoravský kraj
Turistická sezóna už běží v plném proudu a vysoké letní teploty a slunečné počasí tomu jen napomáhají. Pokud také někdy řešíte dilema, kam se vydat na výlet, snad vám aspoň trochu pomůže tento článek. Připravili jsme pro vás výběr těch nejoblíbenějších turistických míst v Jihomoravském kraji, které pro vás mohou být zajímavou inspirací.
Hrad Veveří
Hrad Veveří, stojící na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou, je jedním z nejrozsáhlejších a nejstarších moravských hradních areálů. Na místě původního románského sídla vznikl ke konci 13. století královský raně gotický hrad, jenž se stal sídlem moravských markrabat. V následujících staletích prošel hrad velmi složitým stavebním vývojem a od roku 1999 je zdevastovaný areál postupně rekonstruován. V roce 2002 byl hrad znovu otevřen pro veřejnost a nabízí prohlídku reprezentačních i soukromých pokojů posledních soukromých majitelů, speciální okruh věnovaný stavebně-historickému vývoji hradu a volnou prohlídku areálu s výstupem na Prachovou věž a návštěvu stálé expozice věnované moravským Lucemburkům.
Zámek Slavkov
Historie zámku sahá až do 13. století, kdy v tomto místě nejprve působil řád německých rytířů. Ti zde z původní pozdně románské komendy později vybudovali tvrz. V roce 1506 toto sídlo získali Kounicové a na konci 16. století zde byl na původních základech vybudován renesanční zámek čtyřkřídlého půdorysu s arkádami a hranolovou věží. Kounicové zámek vlastnili až do 20. století, kdy po smrti posledního mužského potomka, hraběte Eugena r. 1919, zámek přešel do vlastnictví rodu Pálffyů. Po druhé světové válce byl zámek zestátněn. V současnosti je v majetku města Slavkov u Brna.
V současné době je veřejnosti přístupné téměř celé první patro slavkovského zámku. Jeho instalaci tvoří části kdysi rozsáhlé kounicovské galerie, jejíž počátky je možno hledat již v první polovině 17. století. K největšímu rozšíření rodové obrazárny došlo ve druhé polovině 18. století za Václava Antonína z Kounic. Součástí zámku je i rozlehlý zámecký park s několika bazény a sochařskou výzdobou Giovanni Giulianiho. Ve spodní části zahrady je veřejnosti přístupné šestijamkové golfové hřiště.
Bukovanský mlýn
Areál Bukovanský mlýn se nachází na vrcholu kopce mezi obcemi Bukovany a Ostrovánky u Kyjova. Dominantu zdejšího místa tvoří 15 metrů vysoká rozhledna ve stylu větrného mlýna holandského typu. K větrnému mlýnu dále přiléhá hotel s restaurací, v níž můžete ochutnat krajovou kuchyni, projet se na koních nebo si také zahrát. Celý komplex je vybudován v tradičním stylu moravského Slovácka včetně krojované obsluhy v restauraci.
Brněnská přehrada
Začíná ta pravá doba na koupání a letní osvěžení a když na jižní Moravě, tak kde jinde, než na Brněnské přehradě neboli jak říkají Brňané, na Prýglu! Brněnská přehrada je jednou z nejvyhledávanějších rekreačních oblastí na Moravě, navíc v bezprostřední blízkosti moravské metropole. Rozloha vodní nádrže je 252 ha a byla vystavěna na toku řeky Svratky v druhé polovině 30. let 20. století. Přehrada je v dnešní době nejvíce vyhledávaná nejen milovníky vodních sportů a koupání, ale také k vodní dopravě. V přístavišti kotví šest parníků, které vás v pravidelných linkách přepraví např. na nedaleký hrad Veveří. Kromě toho si zde také můžete zapůjčit elektrický člun a sami prozkoumávat krásy zdejší krajiny. Břehy přehrady lemuje nově vybudovaná cyklostezka s množstvím přilehlých hospůdek, která láká nejen cyklisty i ale pěší turisty vyhledávající odpočinek a relax.
Pro zajímavost:
Stavba této přehradní hráze započala v době hospodářské krize a účelem bylo, zaměstnat co nejvíce stavebních dělníků tak, aby byl využito co nejmenší množství mechanických strojů. Na stavbě byl použit jen malý parní jeřáb, jeden kompresor a dvě větší míchačky na beton. Beton byl rozvážen v ručních dvoukolových vozících a ručně pěchován. Už tak náročnou stavbu hráze od samého začátku ztěžovaly povodně. Nejničivější vodní smršť pak přišla v létě 1938. Povodeň způsobila rozsáhlé škody na staveništi a následkem toho se zřítil i nově zprovozněný věžový jeřáb, který měl původně urychlit celý projekt. Přesto však stavební práce dále pokračovaly. Když už přehrada byla téměř dokončena, tak na podzim 1939 se přihnala další povodňová vlna, jež záhy zatopila celé údolí i se starou obcí Kníničky a vše zmizelo pod vodou.
Vodní nádrž Nové Mlýny
